Ministerstvo zemědělství
Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů
Spisová značka: ST15092/2012-16212
Č.j.: 66595/2017-MZE-16212
Adresa: Těšnov 65/17, Nové Město, 110 00 Praha 1
V Praze dne: 7. 11. 2017

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA
OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy lesů, věcně příslušný podle
ustanovení § 49 odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“),
vydává s odkazem na ustanovení § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve
znění pozdějších předpisů, následující opatření obecné povahy:

1. Ministerstvo zemědělství podle ustanovení § 32 odst. 2 písm. a) lesního zákona nařizuje
vlastníkům lesů na území České republiky zpracování těžeb nahodilých, vzniklých ke dni
účinnosti tohoto opatření, a to nejpozději do 31. března 2018.

2. Nařízení uvedené v odstavci 1. se nevztahuje na lesy na území národních parků a na lesy
v jejich ochranných pásmech.

3. Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné
vyhlášky, kterou je toto opatření obecné povahy oznámeno, na úřední desce Ministerstva
zemědělství.

Odůvodnění:
Nepříznivé klimatické podmínky, zejména dlouhodobý srážkový deficit, přivodily oslabení
vitality a odolnosti zvláště jehličnatých lesních porostů prakticky na celém území České
republiky. To má za následek přemnožení hmyzích škůdců lesních porostů (podkorního
hmyzu), které v některých krajích dosáhlo již kalamitního stavu. Velká část území České
republiky byla navíc v průběhu měsíce srpna a října opakovaně zasažena silnými vichřicemi
66595/2017-MZE-16212 2
(zejména 29. října 2017), jejichž následkem je další rozsáhlé kalamitní poškození lesních
porostů.
K bodu 1 výroku:
Podle ustanovení § 32 odst. 2 písm. a) lesního zákona může orgán státní správy lesů při
vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích nařídit vlastníkům lesa, mimo
jiné, zpracování těžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu.
Nynější rozsah přemnožení hmyzích škůdců lesních porostů a větrná kalamita jsou
mimořádnými okolnostmi, resp. nepředvídanými škodami ve smyslu ustanovení § 32 odst. 2
lesního zákona.
Vzhledem k tomu, že se nynější kalamitní situace v lesích týká v různé míře prakticky celého
území České republiky, je orgánem státní správy lesů, věcně příslušným k nařízení opatření
Ministerstvo zemědělství, a to podle ustanovení § 49 odst. 2 písm. a) lesního zákona.
Pokud jde o rozsah zpracování těžeb nahodilých, ten je vymezen tak, že jde o nahodilé těžby
vzniklé ke dni, resp. do dne účinnosti tohoto opatření.
Termín ke zpracování tohoto rozsahu nahodilých těžeb se stanoví do 31. března 2018, tak,
aby byl stanovený rozsah nahodilých těžeb zpracován s dostatečným časovým předstihem
před tím, než nastane období, ve kterém lze předpokládat počátek vývinu nových generací
podkorního hmyzu.
Ostatní, zejména později (po účinnosti tohoto opatření) vzniklé nahodilé těžby budou všemi
vlastníky lesů i nadále plynule zpracovávány tak, jak to předpokládá ustanovení § 33 odst. 1,
věta prvá, lesního zákona, a ve lhůtách stanovených v § 4 odst. 3 vyhlášky č. 101/1996 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
Zpracováním nahodilých těžeb se v rámci tohoto opatření rozumí nejen vytěžení hmyzími
škůdci napadených stromů, ale i stromů poškozených (polomů), vyvrácených apod., a dále
provedení asanace v souladu s příslušnými právními předpisy. Smrkové dříví z větrných
kalamit (pouze vývraty, odříznuté od pařezu v závěru zimního období), pro hmyzí škůdce
(zejména kůrovce) atraktivní a jimi dosud nenapadené, může být vlastníkem lesa využito
jako obranná opatření pro jarní rojení kůrovců v roce 2018.
Realizaci tohoto opatření v celém rozsahu je vlastník lesa povinen zabezpečit ve
stanoveném termínu buďto vlastními silami a prostředky, nebo smluvně zajištěnými
dodavatelskými kapacitami.
K bodu 2 výroku:
Nařízení podle bodu 1 tohoto opatření se nevztahuje na lesy na území národních parků a
jejich ochranných pásem, které jsou v působnosti Ministerstva životního prostředí.
K bodu 3 výroku:
Opatření obecné povahy nabývá podle ustanovení § 173 odst. 1 správního řádu účinnosti
patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou bylo dané opatření obecné
povahy oznámeno. Podle ustanovení § 25 odst. 3 správního řádu je dnem vyvěšení den
vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost (zde: opatření obecné povahy)
doručuje, tedy Ministerstva zemědělství.
Ode dne vyvěšení na úřední desce Ministerstva zemědělství bude písemnost (zde: opatření
obecné povahy) zveřejněna též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Vypořádání námitek:
Podle ustanovení § 172 odst. 5, věta prvá, správního řádu vlastníci nemovitostí, jejichž
práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem vlastnického práva mohou být
opatřením obecné povahy přímo dotčeny, nebo, určí-li tak správní orgán, i jiné osoby, jejichž
66595/2017-MZE-16212 3
oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti
návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ke správnímu orgánu ve lhůtě
30 dnů ode dne jeho zveřejnění.
Návrh opatření obecné povahy byl na úřední desce Ministerstva zemědělství vyvěšen dne
14. září 2017 a týž den byl elektronicky zaslán do datových schránek všech obcí na území
České republiky. Mimoto bylo úplné znění návrhu opatření obecné povahy zveřejněno též
způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na internetových stránkách Ministerstva
zemědělství.
Dnem zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je den, kdy byl návrh opatření obecné
povahy doručen, tzn. oznámen veřejnou vyhláškou; s přihlédnutím k ustanovení § 25 odst. 2
správního řádu (doručení veřejnou vyhláškou) je dnem zveřejnění návrhu opatření obecné
povahy patnáctý den po vyvěšení návrhu opatření obecné povahy na úřední desce
Ministerstva zemědělství. Tímto dnem je 29. září 2017.
Lhůta pro podání písemných a odůvodněných námitek k návrhu opatření obecné povahy
skončila dnem 30. října 2017.
Do 30. října 2017 podaly písemné námitky k návrhu opatření obecné povahy subjekty
uvedené v příloze č. 1, která je nedílnou součástí tohoto opatření.
Podle ustanovení § 172 odst. 5, věta třetí, správního řádu o námitkách rozhoduje správní
orgán, který opatření obecné povahy vydává.
Podle ustanovení § 172 odst. 5, věta pátá, správního řádu rozhodnutí o námitkách, které
musí obsahovat vlastní odůvodnění, se uvede jako součást odůvodnění opatření obecné
povahy.
Rozhodnutí o námitkách:
I. Účastníci řízení o námitkách
Účastníky řízení o námitkách jsou subjekty uvedené v příloze č. 1, která je nedílnou součástí
tohoto opatření.
II. Neodůvodněné námitky
Tři ze subjektů, uvedených v příloze č. 1, tedy obec Drmoul, obec Zadní Chodov a obec
Dolní Žandov podaly sice ve lhůtě námitky textem identické, nicméně zcela neodůvodněné.
Námitky těchto tří účastníků řízení Ministerstvo zemědělství pro nedostatek odůvodnění
zamítá.
Odůvodnění:
Námitky vlastníků nemovitostí, jejichž práva, povinnosti nebo zájmy související s výkonem
vlastnického práva mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, musí být podle
ustanovení § 172 odst. 5, věta prvá, správního řádu, písemné a odůvodněné. Nejsou-li
odůvodněné, nelze je věcně vypořádat a nezbývá, než je pro nedostatek odůvodnění
zamítnout.
III. Námitky podané podle jednoho společného vzoru
Celkem 115 subjektů, které jsou v příloze č. 1 vytištěny červenou barvou, podalo ve lhůtě
písemné a odůvodněné námitky k návrhu opatření obecné povahy, přičemž vzhledem
k formě a obsahu je zcela zřejmé, že ve všech případech jde o námitky vypracované podle
jednoho společného vzoru, tedy i jednotně (stejně) odůvodněné. Za tohoto stavu lze o všech
těchto námitkách rozhodnout společně.
V části II. odstavci 2. námitek vypracovaných podle společného vzoru je namítáno, že
„Ministerstvo zemědělství je podle § 49 odst. 2 písm. a) lesního zákona oprávněno nařídit
zastavení jiných těžeb než těžeb nahodilých a zpracování těžeb nahodilých ve stanoveném
rozsahu a termínu pouze formou individuálního právního aktu s konkrétně určeným
66595/2017-MZE-16212 4
adresátem, tj. formou správního rozhodnutí“, a že „návrh tak byl vydán mimo pravomoc
Ministerstva zemědělství a v rozporu s principem vázanosti orgánů veřejné moci (princip
legality veřejné moci) zákonem, jak je zakotven do čl. 2 odst. 3 Ústavy“.
Tyto námitky Ministerstvo zemědělství zamítá.
Odůvodnění:
Argumentace odkazem na ustanovení § 32 odst. 3 (vč. odkazu pod čarou č. 14) lesního
zákona je ryze účelová a nemístná, protože toto ustanovení odpovídá právní úpravě z roku
1995, kdy byl přijat lesní zákon, a kdy odkaz pod čarou č. 14 odkazoval na zákon č.
425/1990 Sb., o okresních úřadech.
Neméně účelová je i polemika o tom, zda s přihlédnutím ke stávajícímu znění ustanovení §
32 odst. 2 a 3 a § 49 odst. 2 písm. a) lesního zákona Ministerstvo zemědělství je či není
oprávněno vydat opatření obecné povahy, a závěr námitkujících subjektů o tom, že
Ministerstvo zemědělství takové oprávnění nemá.
Ministerstvo zemědělství obecně konstatuje, že správní orgán vydá opatření obecné povahy
tehdy, pokud jde o řešení záležitosti, která svým obsahem spadá do působnosti správního
úřadu, kdy však současně nelze vydat správní rozhodnutí (individuální právní akt), protože
adresáty vydávaného opatření obecné povahy je neurčitý, resp. neurčitelný okruh subjektů;
tím se opatření obecné povahy liší od řízení s velkým počtem účastníků.
Tak je tomu i v tomto konkrétním případě, kdy je podle § 49 odst. 2 písm. a) lesního zákona
v působnosti Ministerstva zemědělství rozhodnout o uložení opatření podle § 32 odst. 2
písm. a) lesního zákona, kdy však adresátem takového opatření je neurčitý, resp. neurčitelný
okruh subjektů, tedy nejen všichni vlastníci lesů, ale také všichni pachtýři lesů, kteří mají
podle § 58 odst. 1 lesního zákona práva a povinnosti vlastníka lesa.
V části II. odstavci 3. námitek vypracovaných podle společného vzoru je namítáno, že
„pojmová nejednotnost má za následek neurčitost návrhu“, když tato „pojmová nejednotnost“
se má týkat toho, že návrh opatření obecné povahy ukládal zastavení jiných těžeb než těžeb
nahodilých v lesních porostech dřevin rodu smrk (Picea spec.) a borovice (Pinus spec.), a
když slovní spojení „lesní porosty dřevin rodu smrk a borovice“ mají jiný obsah než výraz
„smrkové a borové porosty“.
Bez ohledu na to, že lze námitku v této části označit za zcela účelovou, je třeba konstatovat,
že změnou výroku v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo této námitce
fakticky vyhověno.
V části II. odstavci 4. námitek vypracovaných podle společného vzoru je namítáno, že
„rozpor mezi výrokovou částí a odůvodněním navrhovaného opatření obecné povahy se týká
rovněž těžby vánočních stromků“.
Při striktně gramaticky pojatém výkladů výroku by bylo možno považovat tuto námitku na
odůvodněnou, nicméně i zde Ministerstvo zemědělství konstatuje, že změnou výroku v tomto
opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo této námitce fakticky vyhověno.
V části II. odstavci 5. námitek vypracovaných podle společného vzoru je namítáno, že
„předkladatel návrhu tak chybně a bez právního důvodu navzájem zaměňuje opravné
prostředky proti výslednému opatření obecné povahy a opravné prostředky proti jeho
návrhu“.
Tato námitka vychází zřejmě z nepochopení záměru správního orgánu (Ministerstva
zemědělství), který do návrhu opatření obecné povahy logicky uvedl poučení, týkající se
rovněž jen návrhu opatření obecné povahy. K žádné záměně opravných prostředků tedy
nedošlo.
Zmínku o možnosti uplatnit k návrhu opatření obecné povahy písemné připomínky (§ 172
odst. 4 správního řádu) návrh opatření obecné povahy skutečně neobsahoval, obsahoval je
však doplňující (vysvětlující) dopis Ministerstva zemědělství (č. j. 55616/2017-MZE-16212 ze
dne 15. 9. 2017), rozeslaný elektronicky všem obcím, kterým bylo předchozí den (14. 9.
66595/2017-MZE-16212 5
2017) rozeslán návrh opatření obecné povahy. Mimoto se konstatuje, že k návrhu opatření
obecné povahy obdrželo Ministerstvo zemědělství čtyři připomínky (viz dále).
Sama skutečnost, že Ministerstvo zemědělství obdrželo značné množství připomínek a
námitek, svědčí o dostatečné srozumitelnosti poučení o opravných prostředcích obsaženého
v návrhu opatření obecné povahy.
V části II. odstavci 6. námitek vypracovaných podle společného vzoru je namítáno, mimo jiné
zejména to, že plošný zákaz provádět mýtní úmyslné těžby na celém území České republiky
je nepřiměřeným zásahem do práv vlastníků lesů a že subjekty předkládající námitky budou
navrhovaným opatřením obecné povahy na svých právech omezeni zcela nadbytečně a
neproporcionálně.
Ministerstvo zemědělství tyto námitky v zásadě akceptuje a na vysvětlení dodává, že při
rozhodování o tom, jaký má být územní rozsah zákazu jiných těžeb než těžeb nahodilých
bylo vedeno též snahou omezit na přechodnou a relativně krátkou dobu účinnosti zákazu (do
konce roku 2017) přísun dalšího surového dříví na domácí trh se dřevem, kde bylo a dosud
je takové množství dřeva, které překračuje možnosti domácích zpracovatelských kapacit a
ke škodě vlastníků lesů sráží ceny dřeva.
Nicméně i zde je třeba konstatovat, že změnou výroku v tomto opatření obecné povahy
oproti jeho návrhu bylo uvedeným námitkám fakticky vyhověno.
V části II. námitek vypracovaných podle společného vzoru je odstavec 7. u subjektů
podávajících tyto námitky obsahově rozdílný v závislosti na konkrétních podmínkách
námitkujícího subjektu.
Prakticky ve všech těchto námitkách je však poukazováno zejména na to, že
- v lesích námitkujícího subjektu (vlastníka nebo pachtýře lesa) není žádná, ani kůrovcová,
ani větrná kalamita, nebo jen v takovém rozsahu, který je průběžně zpracováván a není tedy
důvod omezovat ostatní úmyslné těžby dřeva,
- úplný zákaz jiných než nahodilých těžeb znamená na straně námitkujícího subjektu vznik
překážky v práci na straně zaměstnavatele, který pak musí zaměstnanci (zaměstnancům)
podle § 208 zákoníku práce vyplácet náhradu mzdy ve výši průměrného platu,
- úplný zákaz jiných než nahodilých těžeb znamená výpadek předpokládaných příjmů (tržeb
za prodej dřeva), což má za následek ohrožení ekonomické stability námitkujícího subjektu,
a další.
Obecně lze takové námitky ze strany námitkujícího subjektu označit za pochopitelné.
Ministerstvo zemědělství bez toho, aby hodnotilo věcnou odůvodněnost těchto námitek
v konkrétních případech jednotlivých námitkujících subjektů, konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo uvedeným námitkám fakticky
vyhověno.
IV. Námitky devíti obcí podané podle jiného společného vzoru
Celkem devět obcí, které jsou v příloze č. 1 vytištěny modrou barvou, podalo ve lhůtě
písemné a odůvodněné námitky k návrhu opatření obecné povahy, přičemž vzhledem
k formě a obsahu je zcela zřejmé, že ve všech případech jde o námitky vypracované podle
jednoho společného vzoru, tedy i jednotně (stejně) odůvodněné. Za tohoto stavu lze také o
všech těchto námitkách rozhodnout společně.
V odstavci 1. námitek se uvádí, že opatření obecné povahy je neúplné, protože je vydáno
v zájmu jiných vlastníků lesa, než je daná obec, která na vydání opatření nemá zájem, aniž
by bylo podle § 32 odst. 3 lesního zákona rozhodnuto, kdo ponese náklady spojené
s nařízením, jež dané obci vznikly (ušlý zisk). Obec sama díky včasné asanaci napadeného
dříví nemá ve svých lesích zvýšený výskyt hmyzích škůdců.
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že tato část námitky je věcně nesprávná, protože
vychází z nepochopení smyslu ustanovení § 32 odst. 3, věta druhá, lesního zákona.
66595/2017-MZE-16212 6
Subjektem, kterému může být podle ustanovení § 32 odst. 3, věta druhá, lesního zákona
uložena povinnost k úhradě nákladů, může být pouze subjekt odlišný od vlastníka lesa.
Nařízení zastavení jiných těžeb, než těžeb nahodilých, vydané z důvodu vzniku
mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese podle § 32 odst. 2 písm. a) lesního
zákona, nezakládá bez dalšího nárok na náhradu nákladů podle ustanovení § 32 odst. 3,
věta druhá, lesního zákona vlastníku lesa, v jehož lese v dané době shodou okolností
mimořádná okolnost nenastala nebo nepředvídaná škoda nevznikla.
Přesto, co je uvedeno výše, však Ministerstvo zemědělství konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo této námitce fakticky vyhověno.
V odstavci 2. námitek se uvádí, že se navržené opatření nezakládá na reálném stavu věcí,
protože na převážné části území České republiky k žádnému přemnožení hmyzích škůdců
nedošlo.
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že tato část námitky nebere v úvahu jednak to, že
kalamitní situace není způsobena jen přemnožením kůrovců, ale i klimatickými extrémy
(vichřice), a dále to, že pokud je nařízeno zastavení jiných těžeb než těžeb nahodilých, je
vedlejším efektem takového opatření také omezení přísunu dalšího dřeva na trh zaplavený
dřevem, které musí být přednostně zpracováno jako těžba nahodilá, nehledě k tomu, že
větná smršť z 29. října 2017 postihla v různé míře lesní porosty prakticky na celém území
České republiky.
Přesto, co je uvedeno výše, však Ministerstvo zemědělství konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo této námitce fakticky vyhověno.
V odstavci 3. námitek se uvádí, že není zřejmé, od jakého zastoupení smrku a borovice
v lesních porostech má zákaz jiných než nahodilých těžeb platit.
Bez ohledu na to, že lze námitku v této části označit za zcela účelovou, je třeba konstatovat,
že změnou výroku v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo této námitce
fakticky vyhověno.
V odstavci 4. námitek se uvádí, že by Ministerstvo zemědělství mělo dát přesný výklad, které
stromy mají být při likvidaci kůrovce odstraněny, aby to ještě bylo možno považovat za těžbu
nahodilou.
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že tato část námitky je nejen účelová, ale i svrchovaně
neprofesionální. Každý způsobilý odborný lesní hospodář ví, jak postupovat v případě
kalamitního výskytu podkorního dřevokazného hmyzu (kůrovců), resp. může se orientovat
podle normy ČSN 48 1000 Ochrana lesa proti kůrovcům na smrku.
V odstavci 5. námitek se uvádí, že nařízení znemožní pracovní činnost zaměstnancům a
živnostníkům v těžbě dříví.
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že tato část námitky je pochopitelná a že změnou
výroku v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo této námitce fakticky
vyhověno.
V odstavci 6. námitek se uvádí, že je obecně známou skutečností, že příčinou přemnožení
kůrovců je na mnoha místech kromě sucha také způsob hospodaření u státního podniku
Lesy České republiky, kde současný systém zadávání komplexních zakázek je v případě
přemnožení kůrovce nefunkční.
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že tato část námitky se samotného návrhu opatření
obecné povahy netýká, a jako takovou ji nelze vypořádat.
V odstavci 7. námitek se uvádí, že místní pilařské provozy potřebují kvalitní čerstvou
smrkovou kulatinu a že případné zastavení jiných než nahodilých těžeb tyto zpracovatele
dřeva těžce poškodí.
66595/2017-MZE-16212 7
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že tato část námitky je pochopitelná a že změnou
výroku v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo této námitce fakticky
vyhověno.
V odstavci 7. námitek se uvádí, že paušální zákaz těžby smrku a borovice na celém území
republiky odporuje duchu lesního zákona, že ustanovení § 32 odst. 2 písm. a) lesního
zákona má být používáno jen v konkrétních případech a u konkrétních vlastníků lesa a že
takový zákaz je hrubým zásahem do vlastnických práv vlastníků lesů.
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že přesto, že tato část námitky vychází z nepochopení
smyslu a účelu ustanovení § 32 odst. 2 písm. a) lesního zákona, bylo změnou výroku v tomto
opatření obecné povahy oproti jeho návrhu této části námitky fakticky vyhověno.
V. Ostatní námitky
V. 1. Námitky města Kožlany
Město Kožlany namítá, mimo jiné, že
- v lesích města není žádná nezpracovaná kalamitní dřevní hmota,
- zaměstnává osoby samostatně výdělečně činné, které by zůstaly bez práce a příjmů,
- jsou ohroženy regionální pilařské provozy.
Ministerstvo zemědělství tyto námitky v zásadě akceptuje a konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy bylo těmto námitkám fakticky vyhověno.
V. 2. Námitky Karla Popa, Andělská 4, Jablonec n/N
Korel Pop namítá, že je vlastník lesa a topí dřevem. Uvádí, že na celém okrese není kůrovec
a žádné mimořádné polomy a proto se domnívá, že by se opatření nemělo vztahovat na
okres Jablonec n/N, resp. na celý Liberecký kraj.
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že námitky uváděné drobným vlastníkem lesa z okresu,
který není postižen kůrovcovou kalamitou, jsou pochopitelné a že změnou výroku v tomto
opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo těmto námitkám fakticky vyhověno.
V. 3. Námitky města Česká Kamenice
Město Česká Kamenice namítá, že
1) lesy v oblasti města nebyly postiženy větrnou smrští ani přemnožením hmyzích škůdců,
2) opatření by se mělo vztahovat i na lesy na území národních parků, kde dochází k ničení
lesních porostů hmyzími škůdci.
Ministerstvo zemědělství
- konstatuje, že první námitce bylo změnou výroku v tomto opatření obecné povahy
oproti jeho návrhu fakticky vyhověno,
- druhou námitku zamítá, protože není v působnosti Ministerstva zemědělství
řešit problematiku hospodaření v národních parcích a ani to nebylo a není cílem
vydávaného opatření obecné povahy.
V. 4. Námitky Jindřicha Víznera, Makolusky 35
Jindřich Vízner namítá, mimo jiné, že nelze zastavit těžby v probírkových porostech a že
opatření obecné povahy mělo být vyhlášeno před 3 – 4 měsíci. Ve zbytku textu jde o
připomínky k hospodaření v lesích, které se nevztahují k návrhu opatření obecné povahy.
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že změnou výroku v tomto opatření obecné povahy
oproti jeho návrhu bylo uvedeným námitkám, které se týkají návrhu opatření obecné povahy,
fakticky vyhověno.
V. 5. Námitky Arcibiskupství pražského
Arcibiskupství pražské namítá, mimo jiné, že navržené plošné opatření přináší soukromým
vlastníkům lesů četné negativní dopady a přenáší je do regionů a na subjekty, které příčiny
ani důsledky současné situace nezavinily a nijak jí nepřitěžují. Závěrem navrhuje, aby ze
66595/2017-MZE-16212 8
zákazu provádění jiných než nahodilých těžeb byla dána výjimka pro výchovné zásahy
v porostech do 40 let věku.
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že změnou výroku v tomto opatření obecné povahy
oproti jeho návrhu bylo všem námitkám Arcibiskupství pražského fakticky vyhověno.
V. 6. Námitky obce Chlum
Obec Chlum namítá, že ve svých lesích neeviduje žádné nezpracované nahodilé těžby a že
ji navržené opatření ekonomicky poškodí.
Ministerstvo zemědělství tyto námitky v zásadě akceptuje a konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo těmto námitkám fakticky vyhověno.
V. 7. Námitky obce Vilémov, města Velký Šenov a obce Lobendava
Obec Vilémov, město Velký Šenov a obec Lobendava podaly formou i obsahem prakticky
totožné námitky, ve kterých shodně uvádějí, mimo jiné, že se jako vlastníci lesů nacházejí
daleko od kalamitních oblastí, že kůrovec je v jejich lesích pouze v základním stavu, že
výnos z hospodaření v lesích je zásadním zdrojem příjmů obce (města) a žádají proto o
přehodnocení rozsahu opatření tak, aby z jeho působnosti byly vyloučeny regiony, kterých se
kalamita netýká, anebo které veškerou nahodilou těžbu včas přednostně zpracovaly.
Ministerstvo zemědělství tyto námitky v zásadě akceptuje a konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo těmto námitkám fakticky vyhověno.
V. 8. Námitky Ing. Dušana Utinka, Ph. D., Suchohrdly u Miroslavi 16
Ing. Dušan Utinek, Ph. D. jako vlastník lesa namítá zejména, že navržené opatření postihuje
zodpovědné vlastníky lesů, že bude pro mnohé subjekty znamenat vážné ekonomické až
likvidační potíže a že navržené opatření zakrývá nečinnost a nefunkčnost státní správy lesů,
která nekontroluje a nevymáhá přednostní zpracování nahodilých těžeb.
Ministerstvo zemědělství konstatuje, že tyto námitky v zásadě akceptuje a že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo těmto námitkám fakticky vyhověno.
Část námitek týkající se výtek na adresu orgánů státní správy lesů se samotného návrhu
opatření obecné povahy netýká.
V. 9. Námitky firmy Farm Stradonice s. r. o., Daminěves 35
Firma Farm Stradonice s. r. o. namítá, že kůrovcové dříví na svém lesním majetku zpracuje
do konce října 2017 a že zastavení úmyslných těžeb poškodí ekonomicky nejen firmu, ale i
lidi najaté na těžební i pěstební práce.
Ministerstvo zemědělství tyto námitky v zásadě akceptuje a konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo těmto námitkám fakticky vyhověno.
V. 10. Námitky firmy Jan Parish – Správa Parishových lesů, Žamberk
Firma Jan Parish – Správa Parishových lesů, Žamberk namítá, mimo jiné, že na lesním
majetku, který spravuje, není dlouhodobě zvýšený výskyt kůrovce a ostatní nahodilé těžby
jsou zpracovány, že navrhovaná opatření jsou prováděna ve prospěch třetích osob a proto
mělo být podle § 32 odst. 3 lesního zákona určeno, kdo ponese náklady s tím spojené, že
případný zákaz těžeb v porostech do 40 let věku je v rozporu s několika ustanoveními
lesního zákona a že zákaz těžeb podle návrhu opatření obecné povahy ohrožuje
ekonomickou stabilitu podniku.
Námitka týkající se ustanovení § 32 odst. 3 lesního zákona vychází z nepochopení smyslu a
účelu zmíněného zákonného ustanovení (viz výše), stejně jako námitka o tom, že případný
zákaz těžeb v porostech do 40 let věku je v rozporu s několika ustanoveními lesního zákona.
Dojde-li v důsledku vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích k nařízení
zastavení jiných těžeb, než těžeb nahodilých, vztahuje se takové nařízení i na provádění
těžeb v porostech do 40 let věku, aniž by to mohlo být pokládáno za rozpor s jinými
ustanoveními zákona, např. s ustanovením § 32 odst. 5 lesního zákona, kterou pouze
obecně ukládá vlastníku lesa povinnost zvyšovat odolnost a stabilitu lesa výchovou
v mladých porostech.
66595/2017-MZE-16212 9
Přesto, co je uvedeno výše, však Ministerstvo zemědělství konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo této námitce fakticky vyhověno.
Námitka o tom, že Ministerstvo zemědělství není kompetentní k vydání opatření podle § 32
odst. 2 lesní zákona, není nijak blíže odůvodněna, a proto ji Ministerstvo zemědělství zamítá.
Námitce o tom, že ani případný kladný výsledek navrhovaného opatření obecné povahy
nemůže vyrovnat morální a ekonomicky dopad opatření do soukromého vlastnictví, je
změnou výroku v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu fakticky vyhověno.
V. 11. Námitky firmy Orlík nad Vltavou, s. r. o., Praha
Firma Orlík nad Vltavou, s. r. o., Praha namítá zejména, že paušální tvrzení o přemnožení
hmyzích škůdců na celé území republiky je chybné, že většinu subjektů, hospodařících
v lesích ekonomicky poškodí a namísto restriktivního opatření navrhuje vyhlásit motivační
podpory ke zvládnutí stávajícího kalamitního stavu. Dále navrhuje zákaz úmyslných těžeb
pouze ve státních lesích a restriktivní opatření směrovat podle zjištěného skutečného stavu a
na konkrétní lesní majetky.
Ministerstvo zemědělství tyto námitky v zásadě akceptuje a konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo těmto námitkám fakticky vyhověno.
V. 12. Námitky firmy Lesy Dolejš, s. r. o., Kukle a námitky manželů Dolejšových, Kukle
Námitky firmy Lesy Dolejš, s. r. o., Kukle a námitky manželů Dolejšových, Kukle, jsou formou
i obsahem prakticky totožné. Shodně se v nich namítá, že kalamitní stav v lesích se týká jen
některých částí území České republiky a proto by i opatření k jeho zvládnutí měla být
územně omezena, protože tam, kde kalamitní stav v lesích není, znamená opatření pro
vlastníky lesů vážné ekonomické problémy. Dále je namítáno nedostatečné odůvodnění
návrhu opatření obecné povahy.
Ministerstvo zemědělství tyto námitky v zásadě akceptuje a konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo těmto námitkám fakticky vyhověno.
V. 13. Námitky Josefa Homolky, Lesní hospodářství Liberec
Josef Homolka, Lesní hospodářství Liberec, namítá pouze, že na lesním majetku, kde
hospodaří, není žádná kůrovcová, větrná ani jiná kalamita, proto s navrhovaným opatřením
obecné povahy nesouhlasí a žádá, aby bylo uplatněno pouze v regionech, kde kalamitní stav
v lesích skutečně nastal.
Ministerstvo zemědělství tyto námitky v zásadě akceptuje a konstatuje, že změnou výroku
v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu bylo těmto námitkám fakticky vyhověno.
Poučení:
Proti rozhodnutí o námitkách se podle ustanovení § 172 odst. 5, věta šestá, správního řádu
nelze odvolat ani podat rozklad.
Vypořádání připomínek:
Podle ustanovení § 172 odst. 4 správního řádu může kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo
zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu
písemné připomínky, se kterými je správní orgán povinen se zabývat a vypořádat se s nimi
v jeho odůvodnění.
K návrhu opatření obecné povahy byly vzneseny čtyři připomínky. Tyto připomínky uplatnily
- Impergnace Soběslav s. r. o., Soběslav (29. 9. 2017),
- Timber Production s. r. o., Velké Karlovice (13. 10. 2017),
- Cobbler s. r. o., Zašová (16. 10. 2017),
- Národní dřevařský klastr, z. s. Ostrava (19. 10. 2017).
66595/2017-MZE-16212 10
Ve všech případech jde o podnikatelské subjekty, resp. jejich sdružení, které se zabývají
zpracováním surového dříví, a které shodně namítají, že
- produkují výrobky, na které je potřebná čerstvá a zdravá dřevní hmota,
- vydané opatření obecné povahy jim zamezí přístup k čerstvému smrkovému dříví, a
že proto budou nuceny zastavit výrobu,
- omezení nebo zastavení výroby jim způsobí významné škody.
Pokud jde o vypořádání těchto připomínek, Ministerstvo zemědělství pouze konstatuje, že
změnou výroku v tomto opatření obecné povahy oproti jeho návrhu se tyto připomínky staly
bezpředmětnými.

Poučení:
Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 správního
řádu).

Ing. Petr Bureš
ředitel odboru

Přílohy:
1. Seznam připomínek