Ministerstvo zemědělství
Odbor hospodářské úpravy a ochrany lesů
Spisová značka.: 14LH9964/2020-16212
Č.j.: 17110/2020-MZE-16212
Vyřizuje: Ing. Jiří Bílý, Ph.D.
Telefon: 221812272
E-mail: Jiri.Bily@mze.cz
ID DS: yphaax8
Adresa: Těšnov 65/17, Nové Město, 110 00 Praha 1

V Praze dne : 2. 4. 2020

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA
OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy lesů, věcně příslušný podle ustanovení § 49 odst. 2 písm. e) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“),´v souladu s § 171 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „správní řád“), vydává podle § 51a lesního zákona následující opatření obecné povahy, kterým rozhodlo o následujících opatřeních odchylných od ustanovení § 29 odst. 1, § 31 odst. 6, § 32 odst. 1 a § 33 odst. 1 až 3 lesního zákona:

I.
1. V lesích na území České republiky, s výjimkou lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem
1.1. se stanoví, že na kůrovcové souše se až do 31. prosince 2022 nevztahuje povinnost vlastníka lesa přednostně zpracovat těžbu nahodilou; povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat kůrovcové stromy, provádět jejich včasnou těžbu a účinnou asanaci zůstává zachována;
1.2. se stanoví, že holina vzniklá na lesních pozemcích v důsledku nahodilé těžby musí být zalesněna do 5 let a lesní porosty na ní zajištěny do 10 let od jejího vzniku;
17110/2020-MZE-16212 2
1.3. se stanoví, že při zalesňování v období do 31. prosince 2022 je odchylně od ustanovení § 29 odst. 1 lesního zákona možno použít reprodukční materiál lesních dřevin z kterékoli přírodní lesní oblasti a nadmořské výšky. To neplatí pro zalesňování reprodukčním materiálem smrku ztepilého. Pravidla nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin podle zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, nejsou tím dotčena.
2. V lesích na území, které je tvořeno katastrálními územími, jež jsou uvedena v přílozeč. 1 tohoto opatření obecné povahy, která je jeho nedílnou součástí
2.1. se stanoví, že vlastník lesa není povinen používat jako obranná opatření lapače a klást lapáky; povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat kůrovcové stromy, provádět jejich včasnou těžbu a účinnou asanaci zůstává zachována;
2.2. se povoluje, aby při zalesňování kalamitních holin o souvislé výměře větší než 2 ha byly ponechány nezalesněné pruhy o šířce až 5 metrů, jeden od druhého ve vzdálenosti přiměřené velikosti, terénním a ostatním poměrům 
minimálně však 20 metrů, a tam, kde kalamitní holina tvoří okraj lesa, se povoluje ponechat nezalesněný pruh o šířce až 5 metrů pro vytvoření porostního pláště;
2.3. se stanoví, že pokud vlastník lesa ponechá nezalesněný pruh nebo pruhy podle bodu 2.2., považují se tyto pruhy za bezlesí a o jejich plochu je možno snížit plochu určenou k zalesnění v rámci plochy holiny.
3. Tímto opatřením se ruší opatření obecné povahy, vydané Ministerstvem zemědělství
pod č. j. 18918/2019-MZE-16212 ze dne 3. 4. 2019, ve znění opatření obecné povahy
č. j. 41508/2019-MZE-16212 ze dne 30. 8. 2019 a ve znění opatření obecné povahy
č. j. 63920/2019-MZE-16212 ze dne 6. 12. 2019.

II.
Toto opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou je toto opatření obecné povahy oznámeno, na úřední desce Ministerstva zemědělství.

III.
Toto opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

Odůvodnění:
Od vydání opatření obecné povahy č. j. 18918/2019-MZE-16212 ze dne 3. 4. 2019 ve znění opatření obecné povahy č. j. 41508/2019-MZE-16212 ze dne 30. 8. 2019 a ve znění opatření obecné povahy č. j. 63920/2019-MZE-16212 ze dne 6. 12. 2019, která jsou tímto opatřením obecné povahy zrušena, došlo ke změně okolností při vývoji kalamitního poškození lesních porostů ve smyslu dalšího rozšiřování území zasaženého kůrovcovou kalamitou a jejími dopady, na což reaguje Ministerstvo zemědělství vydáním tohoto opatření obecné povahy.

K bodu 1:
V bodu 1. jsou uvedena opatření, která platí na celém území České republiky s výjimkou lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem, které jsou v působnosti Ministerstva životního prostředí.
17110/2020-MZE-16212 3

K bodu 1.1.:
Kůrovcovou souší se podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) rozumí suché stromy lýkožroutem zcela opuštěné.
Podle bodu 2. 6 České technické normy ČSN 48 1000 Ochrana lesa proti kůrovcům na
smrku (dále jen „norma“) je kůrovcovou souší strom odumřelý v důsledku žíru lýkožroutů,
který již kůrovcům neskýtá podmínky pro vývoj.
Jako suché stromy by měly být kůrovcové souše v normálních podmínkách lesního
hospodářství přednostně a průběžně z lesa odstraňovány jako nahodilá těžba tak, jak to
stanoví § 33 odst. 1, věta prvá, lesního zákona.
Příloha č. 2 vyhlášky také stanoví, že při kalamitním stavu je primárním cílem zajistit aktivní
vyhledávání kůrovcových stromů, jejich včasnou a účinnou asanaci v porostu nebo jejich
navazující odvoz ke zpracování, přičemž včasná a účinná asanace proběhne u zpracovatele,
případně na náhradních skládkách mimo les. Stanoví rovněž, že těžbu kůrovcových souší
lze odložit, nestanoví však, do kdy musí být tyto souše v rámci nahodilé těžby odstraněny.
Vzhledem k všeobecnému nedostatku zpracovatelských kapacit a k tomu, že kůrovcové
souše neznamenají riziko dalšího množení lýkožroutů a šíření kalamity, je možno ponechat
je v lesních porostech, resp. na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, a to až do doby,
kdy budou k dispozici kapacity pro jejich zpracování, nejdéle však do 31. prosince 2022. To
se však týká pouze kůrovcových souší; ostatní stromy, které by měly být vytěženy v nahodilé
těžbě (např. vývraty), musí být z lesních porostů průběžně odstraňovány a asanovány. Cílem
opatření je, aby byly maximálně efektivně využity kapacity těžební, přibližovací a asanační
pro zpracování aktivních kůrovcových stromů nebo dříví vhodného pro vývoj lýkožroutů v
době jejich aktivity (vegetační doba) a aby zmíněné kapacity nezpracovávaly v té době
stromy lýkožrouty již opuštěné. Těžební a přibližovací kapacity je naproti tomu nezbytné
efektivně využít na zpracování stromů lýkožrouty již opuštěných v době mimo aktivitu
lýkožroutů (mimo vegetační dobu).
Pokud budou na pozemku určeném k plnění funkcí lesa ponechány stojící kůrovcové souše,
je třeba, aby vlastník lesa dbal na to, že kůrovcové souše jsou nestabilní a mohou být
zdrojem ohrožení provozu na pozemních komunikacích, popř. na stavbách a zařízeních
ležících
v místě případného dopadu kůrovcové souše nebo její části.
Podle § 19 odst. 1 lesního zákona má v rámci práva obecného užívání lesů každý právo
vstupovat na vlastní nebezpečí do lesa a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou
na zemi ležící klest. Přitom je povinen dbát pokynů vlastníka, popř. nájemce lesa a jeho
zaměstnanců.
Podle § 19 odst. 4 lesního zákona může orgán státní správy lesů z důvodu ochrany lesa
nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení
(zákazu) vstupu do lesa.
Podle § 20 odst. 1 písm. h) lesního zákona je v lesích zakázáno vstupovat do míst
označených zákazem vstupu, a podle písm. i) je v lesích zakázáno vstupovat do porostů,
kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví.
Pokud nebude orgánem státní správy lesů podle § 19 odst. 4 lesního zákona rozhodnuto
o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, musí každý, kdo vstupuje do lesa, při
pohybu na pozemcích určených k plnění funkcí lesa včetně pohybu na účelových
komunikacích v lese (lesních cestách), vyznačených stezkách, pěšinách, a na trasách
vyznačených pro jízdu na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, na odpočinkových místech
a tábořištích využívaných v rámci obecného užívání lesů dbát své osobní bezpečnosti a
17110/2020-MZE-16212 4
bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí a lesa, v
němž se na vlastní nebezpečí pohybuje.
Tam, kde nebude vstup do lesa dočasně omezen nebo vyloučen, se široká veřejnost, tedy
všechny fyzické osoby, které vstupují do lesa v rámci práva obecného užívání lesů,
upozorňuje, že tak činí na vlastní nebezpečí a musí si být vědomy rizik vyplývajících z prosté
existence lesa jako přírodního prostředí. Tato rizika jsou zvýšená v lesích postižených
kalamitou.
Stromy napadené kůrovcem se v současné době vyskytují v lesích na celém území České
republiky a k dalšímu zamezení šíření kalamity je třeba všechny takové stromy skácet a po
skácení je bez zbytečného odkladu, tedy v závislosti na použitém způsobu asanace co
nejdříve asanovat. Včas, tedy podle zvoleného způsobu asanace tak, aby je nemohlo opustit
životaschopné stadium vývoje kůrovce, musí být asanovány také všechny položené lapáky.

K bodu 1.2.:
Vzhledem k pokračujícímu a rozšiřujícímu se kalamitnímu poškození lesních porostů, ke
kterému v různé míře dochází již v rámci celého území České republiky, a v důsledku
nezbytných nahodilých těžeb, vznikají na pozemcích určených k plnění funkcí lesa rozsáhlé
holiny („kalamitní holiny“), na nichž objektivně nebude možno obnovit lesní porosty a
dosáhnout jejich zalesnění a zajištění ve lhůtách stanovených v ustanovení § 31 odst. 6
lesního zákona.
Proto se zákonem stanovená dvouletá lhůta pro zalesnění holiny vzniklé na lesních
pozemcích v důsledku nahodilé těžby prodlužuje o tři roky a pro dosažení zajištění lesních
porostů na holinách vzniklých v důsledku nahodilé těžby se stanoví lhůta 10 let pro celé
území České republiky s výjimkou lesů na území národních parků a jejich ochranných
pásem.
Prodloužení lhůty pro zalesnění holiny na lesních pozemcích a zajištění na ní vzniklých
lesních porostů se vztahuje výslovně na holinu vzniklou v důsledku nahodilé těžby.
Za datum vzniku holiny se považuje konec kalendářního měsíce, ve kterém byla na dané
holině ukončena těžba, od tohoto data se počítají prodloužené lhůty.
Dřívější opatření obecné povahy č. j. 18918/2019-MZE-16212 ze dne 3. 4. 2019, ve znění
opatření obecné povahy č. j. 41508/2019-MZE-16212 ze dne 30. 8. 2019 a ve znění opatření
obecné povahy č. j. 63920/2019-MZE-16212 ze dne 6. 12. 2019, umožňovalo prodloužení
zákonné lhůty pro zalesnění kalamitních holin a zajištění lesních porostů pouze v lesích na
území, které bylo tvořeno katastrálními územími, uvedenými v jeho příloze č. 1.
Současné opatření obecné povahy v bodě I./3. ruší dřívější opatření ke dni nabytí své
účinnosti. Dřívější opatření se tedy neruší od počátku. Z toho vyplývá, že na území
vymezeném v příloze č. 1 dřívějšího opatření zůstávají prodloužené lhůty pro zalesnění a
zajištění v platnosti ode dne nabytí účinnosti dřívějšího opatření, případně jeho změn
(novelizací). Pro přehlednost jsou data účinnosti (vyhlášení) dřívějšího opatření (včetně
změn) uvedena pro jednotlivá katastrální území v příloze č. 1 současného opatření.
Prodloužení lhůt se nevztahuje na holiny vzniklé z nahodilé těžby, u kterých marně uplynula
lesním zákonem stanovená lhůta pro zalesnění holiny, resp. zajištění lesních porostů přede
dnem nabytí účinnosti tohoto nebo předchozího opatření obecné povahy. U těchto holin se
předpokládá, že měly být v zákonem stanovené lhůtě zalesněné, resp. lesní porosty na nich
zajištěné; případně měl vlastník lesa včas požádat příslušný orgán státní správy lesů o
prodloužení lhůt. Účelem opatření obecné povahy není legalizovat protiprávní stav v lesích,
ani případná nečinnost některých vlastníků lesů.
Pro přehlednost uvádíme, že nahrazení obvyklých dvou, resp. sedmiletých lhůt za
prodloužené pětileté, resp. desetileté lhůty se vztahuje na následující případy:
17110/2020-MZE-16212 5
• nová holina z nahodilé těžby vzniklá po datu nabytí účinnosti tohoto opatření obecné
povahy;
• nezalesněná holina z nahodilé těžby, u které k datu nabytí účinnosti tohoto nebo
předchozího opatření obecné povahy marně neuplynula:
o lesním zákonem stanovená lhůta pro zalesnění 2 roky;
o popř. orgánem státní správy lesů prodloužená lhůta pro zalesnění,
• nezajištěný lesní porost na holině vzniklé z nahodilé těžby, u kterého k datu nabytí
účinnosti tohoto nebo předchozího opatření obecné povahy marně neuplynula:
o lesním zákonem stanovená lhůta pro zajištění 7 let;
o popř. orgánem státní správy lesů prodloužená lhůta pro zajištění lesního
porostu.
V případě, že orgánem státní správy lesů prodloužené lhůty jsou delší než pět, resp. deset
let, použijí se tyto lhůty delší.
Pokud ani v prodloužených lhůtách vlastník lesa nestihne provést zalesnění holiny nebo
dosáhnout zajištění lesního porostu, musí požádat věcně a místně příslušný orgán státní
správy lesů o další prodloužení lhůty.

K bodu 1.3.:
Ustanovení § 51a odst. 1 lesního zákona umožňuje Ministerstvu zemědělství rozhodnout
v případě celostátních mimořádných situací majících charakter kalamit mimo jiné též o
nezbytných opatřeních odchylných od ustanovení § 29 odst. 1 lesního zákona. Odchylné
opatření podle bodu 1. 3. spočívá v tom, že se na stanovenou dobu, tedy na dobu od nabytí
účinnosti tohoto opatření obecné povahy do 31. prosince 2022, umožňuje ve všech lesích
České republiky s výjimkou lesů na územích národních parků a jejich ochranných pásem
použít k obnově lesa reprodukční materiál lesních dřevin z kterékoli přírodní lesní oblasti a
nadmořské výšky.
Toto odchylné opatření je odůvodněno potřebou, resp. nutností v maximálně možném
rozsahu zabezpečit provedení obnovy lesů, kdy v rámci celého území ČR dochází v různé
míře
k nedostatku sadebního materiálu ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti
a z odpovídající nadmořské výšky, a bude tedy třeba použít sadební materiál, který nebude
splňovat podmínku stanovenou v § 29 odst. 1, věta prvá, lesního zákona.
Reprodukční materiál smrku ztepilého je z ustanovení bodu 1. 3. vyloučen z toho důvodu, že
jeho množství v potřebné kvalitě je na trhu dostatek i v kalamitou postižených regionech.
Cílem tohoto opatření je zajištění dostatečného množství sadebního materiálu stanovištně
vhodných, zejména melioračních a zpevňujících dřevin, potřebných pro vznik druhově
pestrých lesních porostů, které budou lépe odolávat předpokládaným dopadům klimatické
změny. Výběr stanovištně nejvhodnějšího sadebního materiálu v rámci takto upravených
podmínek je věcí rozhodnutí vlastníka lesa.
Tímto odchylným opatřením nejsou dotčeny ostatní povinnosti a omezení, stanovená v § 29
lesního zákona, zejména povinnost vlastníka lesa vést evidenci o původu reprodukčního
materiálu použitého k obnově lesa.
Dotčena nejsou ani pravidla nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin, stanovená
zákonem č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin
lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování,
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem
lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 2.:
V bodu 2. jsou uvedena opatření, která platí v lesích v katastrálních územích uvedených
v příloze tohoto opatření.
17110/2020-MZE-16212 6

K bodu 2.1.:
Podle § 32 odst. 1 písm. b) lesního zákona je vlastník lesa povinen preventivně bránit vývoji,
šíření a přemnožení škodlivých organismů.
Podle přílohy č. 2 vyhlášky spočívá ochrana proti kůrovcům rovněž v nasazení odchytových
zařízení (feromonových lapačů, lapáků nebo otrávených lapáků). Současně je stanoven
počet odchytových zařízení v závislosti na populační hustotě škůdce (kůrovce).
Vzhledem k mimořádnému rozsahu kalamitního postižení lesních porostů v lesích
v katastrálních územích, uvedených v příloze k tomuto opatření obecné povahy, nemají již
odchytová zařízení (lapače a lapáky) z hlediska efektivní ochrany lesů ve většině případů
žádný podstatný význam. Proto je možno od používání lapačů a kladení lapáků jako
obranných opatření na zmíněných územích upustit.
Případné upuštění od používání lapačů a kladení lapáků jako obranných opatření však
vlastníka lesa nezbavuje povinnosti aktivně vyhledávat kůrovcové stromy a provádět jejich
včasnou těžbu a účinnou asanaci.

K bodu 2.2.:
Při zalesňování rozsáhlých kalamitních holin se musí přihlížet k tomu, aby obnovované lesní
porosty byly dostatečně stabilní a odolné proti působení abiotických činitelů, zejména větru.
Současně je třeba zabezpečit také jejich zpřístupnění pro provádění budoucích výchovných
zásahů a pro další činnosti související s péčí o lesní porosty, včetně jejich ochrany před
požáry a proti škodám působeným zvěří.
Proto se povoluje, aby při zalesňování kalamitních holin o souvislé výměře větší než 2 ha
byly ponechány nezalesněné pruhy o šířce a ve vzdálenosti přiměřené velikosti, terénním
a ostatním poměrům zalesňované plochy. Podle konkrétních podmínek dané lokality
(kalamitní holiny) půjde o pruhy široké až 5 metrů a vzdálené od sebe minimálně 20 metrů.
Je věcí rozhodnutí vlastníka lesa, zda tohoto povolení využije, nebo zda k vytvoření
rozčleňovacích pruhů v porostu přistoupí až později, např. v další fázi vývoje a výchovy
porostu.
Tam, kde kalamitní holina tvoří okraj lesa, je třeba při zalesňování počítat s nutností vytvořit
porostní plášť. Proto se povoluje, aby byl na hranici lesního pozemku (holiny) a jiných
pozemků, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, ponechán nezalesněný pruh lesního
pozemku o šířce až 5 metrů. Také v tomto případě je věcí rozhodnutí vlastníka lesa, zda
tohoto povolení využije, nebo zda celou plochu lesního pozemku zalesní. Přitom je třeba vzít
v úvahu také ustanovení § 1017 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších předpisů, a v zájmu předcházení sporům s vlastníky pozemků přiléhajících k lesu
nevysazovat cílové dřeviny ve vzdálenosti menší než 3 metry od hranice pozemku určeného
k plnění funkcí lesa. Pokud vlastník lesa uvedeného povolení využije, musí si být vědom
toho, že jde o opatření, které má jednak vymezit časový prostor pro založení a vytvoření
porostního pláště, jednak snížit potřebu reprodukčního materiálu lesních dřevin, kterého je
pro zalesnění kalamitních holin přechodný nedostatek.

K bodu 2.3.:
Plochy pruhů, které vlastník lesa může ponechat nezalesněné podle bodu 2. 3., budou
považovány za bezlesí (§ 1 odst. 1 písm. b/ vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním
hospodářském plánování). Protože se o plochu pruhů fakticky zmenší zalesňovaná rozloha
lesního pozemku, bude minimální počet jedinců (sazenic) na jeden hektar zalesňované
plochy, stanovený v příloze č. 6 vyhlášky č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o
přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a
podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky
určené k plnění funkcí lesa, vztahován pouze k zalesňované ploše lesního pozemku bez
17110/2020-MZE-16212 7
uvedených pruhů bezlesí. Celý takový pozemek, včetně pruhů bezlesí, bude považován za
zalesněný.

K bodu 3:
Vzhledem k zásadním změnám okolností při vývoji kalamitního poškození lesních porostů,
kdy v době od vydání opatření obecné povahy č.j. 18918/2019-MZE-16212 ze dne 3. 4.
2019, ve znění opatření obecné povahy č.j. 41508/2019-MZE-16212 ze dne 30. 8. 2019 a ve
znění opatření obecné povahy č.j. 63920/2019-MZE-16212 ze dne 6. 12. 2019 došlo
k dalšímu rozšíření území zasaženého kůrovcovou kalamitou, přistoupilo Ministerstvo
zemědělství k vydání nového opatření obecné povahy, a současnému zrušení uvedených
opatření obecné povahy.

Poučení:
Proti opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 správního

řádu).
Ing. Václav Lidický
ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů
Otisk úředního razítka

Přílohy:
1. Seznam katastrálních území, v nichž platí opatření 2.1. až 2.3. uvedené v tomto
opatření.
Rozdělovník:
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností - se žádostí o vyvěšení na úřední desce
úřadu
Všechny obce na území České republiky - na vědomí a se žádostí o vyvěšení na úřední
desce obecního úřadu (§ 173 odst. 1 správního řádu)
Krajské úřady – na vědomí
Vyvěšeno dne
17110/2020-MZE-16212 8
Sňato dne